Ing. Roman Šnajdr, obchodně-technický konzultant, SIPRAL a.s. napsal do kanceláře Miroslava Sázovského:
“Ve stavební vyhlášce je definovaná výška parapetu oken min. 850 mm, jinak musí být použito zábradlí do této výšky – myšleno je otvíravé okno (se domnívám).
Ovšem norma na zábradlí hovoří o zatížení ve výšce 1 metru (berme to jako “obvyklou výšku” a pomiňme možnosti 900, resp.1100mm) a proto u celoprosklených fasád a oken uvažujeme s rozhraním – použitím příčníku – právě v této výšce.
Logický , ale divný závěr je, že je-li proskelní na parapetu min. 850 mm , není potřeba řešit zábranu v otvíravém okně, ani bezpečnostní sklo, Je-li parapet nižší (např. 400mm) musí být zábradlí v otvíravé části ve výšce min 850mm, ale zároveň by mělo být bezpečnostní sklo do výšky min. 1000 od č.p. a to už nemluvíme o možnosti stoupnutí si na parapet…
Nechme stranou dobré mravy a selský rozum, ten funguje, když si něco projektujeme sami, ale v praxi rozhodují směrnice, normy, peníze a nejnižší nabídka. A uvedený paradox se velmi nesnadno vysvětluje.”
Jak tuto problematiku vníméte vy?
Miroslav Sázovský: Vím, že když se odkáži na Britské normy, že to nebude odpověď na Váš dotaz.
Rychlost s jakou se v současnosti mění technologie a tvoří stavby, o kterých se nám v minulosti ani nezdálo, je tak veliká, že nestíháme měnit normy. Česká republika je velmi malá, aby si mohla dovolit držek krok při tvorbě a aktualizaci norem anebo nám to tu tak rychle nefunguje – kdo ví?!
Já osobně při navrhování skla dohodnu s klientem normu, podle které budeme postupovat a to si napíšeme do smlouvy. Proto se řídím Britskou normou – BS_6262-4_(1994).
Kde je jednoduché schéma:
