Archív pro Leden, 2011

30.1.2011

Zápis ze semináře – Využití strukturálních silikonů při zasklívání v exteriéru a v interieru

Dne 26.1.2011 se konal odborný seminář, který pořádala firma SIKA s.r.o. v Dejvicích v prostorách vysokoškolské koleje ČVUT v Praze. Přes 50 účastníků se během 4 hodin dozvědělo spoustu užitečných informací pro praxi, které jim jednoznačně pomohou neudělat chybu při navrhování či diagnostice příčin poruch strukturálních silikonů.

Pan Ing. Miroslav Rychtařík stručně předvedl firmu SIKA s.r.o. a šikovným způsobem seznámil posluchače nejen s produkty pro strukturální zasklívání, ale především se základními pravidly jejich aplikace. Popsal nejčastější chyby, se kterými se v praxi setkáváme, a kterých se dopouštíme. Dále hovořil o nových technologiích zasklívání skleněných samonosných zábradlí do pružné silikonové zálivky, která se používá i pro kolejové tratě tramvají a zopakoval statické výhody nové technologie vlepování skla do rámů oken.

Na tomto semináři byly odborné veřejnosti historicky poprvé prezentovány výsledky mezinárodní studie testování a vývoje hybridních nosníků ocel-sklo. Pan Ing. Michal Netušil během svého odborného výstupu účastníky seznámil s důvody a výsledky způsobů lepení oceli a skla jako nosných prvků (spřaženích nosníků). Pozorným posluchačům nemohly mezi řádky jeho slov uniknout důležité informace ohledně chování silikonů a skla během statického zatěžování.

Tyto důležité poznatky z výzkumu lze jednoduše aplikovat v praxi a využít je i u ostatních konstrukcí. Přestože jeho prezentace mohla na některé působit velmi akademicky, bylo jednoduše vysvětleno na průběhu vnitřních sil zatíženého hybridního nosníku, kdy dochází k destrukci skla a kolik takový nosník ocel-sklo unese a na kolik se bude dimenzovat.

Třetí a poslední vystoupení měl v rukách Ing. Miroslav Sázovský, který začal slovy: „Prezentaci jsem si připravil až teď, aby byla odpovědí na současnou atmosféru a potřeby posluchačů.“ Jak řekl, tak i slíbil. Svou pozornost zaměřil především na posluchače a prošel s nimi postupy, jak si ze semináře odnést co nejvíce. Hovořil o nejčastějších chybách a jak jim předcházet pomocí jednoduchých pouček z firemních materiálů firmy SIKA s.r.o., které před svým výstupem každému osobně předal. Dále se zmínil o 10 požadavcích na stavební sklo, do kterých patří i statické desatero. Ukázal názorný příklad z praxe, jak lze využít strukturálních silikonů při snižování průhybů a napětí ve skle. Na závěr nechyběla ani praktická ukázka výpočtu tloušťky a šířky strukturálního silikonu při navrhování sekundárního těsnění izolačního skla pro strukturální zasklívání a šířku a výšku strukturálního lepeného spoje izolačního skla s přesahem pomocí exelového výpočetního nástroje firmy SIKA s.r.o, který každý účastník dostane v e-mailu.

Cílem tohoto semináře bylo poskytnout základní informace o využití strukturálních silikonů, seznámit odbornou veřejnost se základy jejich používání, odkázat na zdroje informací a ukázat nové technologie a jejich aplikace v praxi. Do jaké míry si tyto informace uchazeči dokážou osvojit ve své inženýrské a realizační činnosti je jen na nich. Každý z nich bude mít možnost jednou za dva měsíce získat prostřednictvím užitečného e-mailu důležité informace, které jim proces osvojování usnadní a udrží je informované.

Fotogalerie ze semináře:

Doporučení: Ten kdo se účastnil semináře a nestihl ostatním předat vizitku, může využít diskuze pod tímto článkem a napravit své chyby. Kde jinde potkáte tolik lidí na jednom místě z podobného oboru?

29.1.2011

Dagmar Petrovická – vitráž ze skla a kovu

Vitráž vycházející z fragmentů figurální kompozice.

Vitráž se skládá z kovové konstrukce a stavovaného a lehaného plochého skla v nadživotní velikosti. Znázorňuje měkké svalstvo s přichycením na kostru, stylizované do materiálu skla a kovu.

Sklo, křehký a zároveň tvrdý, za určitých podmínek tvarovatelný materiál, znázorňující svalstvo, má obdobné vlastnosti tvarovatelnosti, měkkosti nebo tvrdosti související s energií a námahou na ně vydávanou. Další částí je pevná kovová konstrukce, která je daná a neměnná a má nosnou funkci, stejně jako lidská kostra, kde je pohyb povolen pouze klouby. Ty jsem použila na hraně vitráže, kde se obě části setkávají, což umožňuje libovolně měnit úhel rozevření a tím větší variabilitu objektu. Tento úhel není vždy přesně stejný, ale zachovává si určité hranice, za které se nemůže dostat. Kontrast mezi kovem a sklem sám o sobě evokuje přechod mezi něčím tvrdým a křehkým, resp. měkkým. Tuto měkkost jsem chtěla ještě více zdůraznit pomocí grafické struktury pruhů stavovaného skla. Jeho vnitřním napětím jsem v určitých místech dosáhla popraskání skloviny a zpětným scelením v „jizvy“, které jsou stejně jako na živém organismu, jakousi památkou na prožité, ne vždy příjemné situace, a zůstávají neodstranitelné. Tento detail do objektu vnáší jeho vlastní „život“.

Chcete se o Dagmar Petrovické dozvědět více? Klikněte na zde>>

Vlastnosti: ,
29.1.2011

Vnitřní povrchová kondenzace oken a dveří

Ve čtvrtek 27.1.2011 jsem se účastnil přípravného semináře na autorizační zkoušky ČKAIT. Na tomto semináři jsme všichni přes 6 hodin poslouchali dlouhé monology o všech prvních předpisech a jejich vzájemných propojení. Po skončení semináře jsem si uvědomil, že být autorizovaný inženýr není o nakreslení čar do výkresu a jejich následném okótování. Autorizovaný inženýr je osoba dle stavební zákon č. 183/2006 Sb. která má odpovědnost třeba i za vznik kondenzátu na vnitřní straně izolačního skla v okně nebo dvěřích.

Protože se specializuji na stavební sklo a jeho správné umístění do organismu celé stavby, rozhodl jsem se díky blížícím se autorizačním zkouškám ČKAIT popsat všechny související právní dokumenty a jejich vzájemné propojení pro sklo ve stavebnictví v závislosti na povrchové kondenzaci (jde to použít i pro další požadavky na stavební konstrukce staveb). Více se dočtete zde>>

28.1.2011

Nová norma ČSN EN 14351-1+A1:2011

Na serveru csnonline.unmz.cz jsem si všimnul, že je již zveřejněna nová norma ČSN EN 14351-1+A1 Okna a dveře – Norma výrobku, funkční vlastnosti – Část 1: Okna a vnější dveře bez vlastností požární odolnosti a/nebo kouřotěsnosti, která má datum zveřejnění 1.2.2011 a platnost od 1.3.2011. Tato norma nahrazuje předchozí ČSN EN 14351-1+A1 z roku 2010.

Vlastnosti: ,
25.1.2011

Teorie praskání skla

Teorie praskání skla - palmaPři analýze příčin praskání skla vycházíme vždy z průběhu a charakteru trhlin. Trhliny vznikají v místech největšího namáhání, ale současně i v místech menší pevnosti. Zdůrazňuji menší pevnost, jelikož je laboratorně prokázáno, že pokud sodnovápenatokřemičité sklo definované dle EN 572 dlouhodobě vystavíme statickému zatížení, snižuje se s časem jeho výsledná pevnost. V normě prEN 13474 je uvedená hodnota dovoleného namáhání pro krátkodobé zatížení: 17,0 N/mm2 a pro dlouhodobé zatížení: 6,4 N/mm2. Při analýze přímo na staveništi se o velikosti sil můžeme jen domnívat, jelikož je nelze bez laboratorního měření prokázat.

Sklo je materiál, který se dá nazvat jako ztuhlá kapalina, proto na něm jde jednoznačně určit charakteristické typy porušení:

  • tahem, tahové trhliny charakteristické rozevřením trhliny a neporušeným obrysem trhliny,
  • smykem, smykové trhliny charakteristické posunutím v trhlině a porušením obrysu trhliny,
  • tlakem, drcením materiálu, vrásnění a odlupování povrchových vrstev, větvení trhlin.

Tahové trhliny vznikají ve směru tlakových trajektorií, tj. ve směru kolmo na hlavní tah, smykové trhliny v místech, kde smykové napětí při určité složce normálového napětí dosáhne největší hodnoty, porušení tlakem obvykle v místech koncentrace a výskytu špičkových normálových napětí v tlaku.

Porušení tabule skla nastane, je-li v některém místě překročena mezní pevnosti v tahu nebo ve smyku. Nejčastější příčinou poruch zasklení (nenosné konstrukce) jsou zejména namáhání způsobená vzájemnou interakcí s primárně nosnou konstrukcí účinkem vynuceného přetvoření. U izolačních zasklení (dvojsklo, trojsklo), které jsou v přímém styku s vnějším prostředím, se na namáhání a následně na praskání podílí:

  • kvalita a úprava povrchu,
  • kvalita a úprava hran,
  • vady ve skle a jeho kvalita,
  • trhliny, mikrotrhliny,
  • délka trvání zatížení,
  • způsob podepření,
  • rozložení napětí v ploše,
  • způsob uložení,
  • vlhkost prostředí,
  • teplota skla a prostředí.

Víte, že na tomto odkazu naleznete zajímavé novinky o stavebním skle?

Vlastnosti: , , , ,
22.1.2011

Nečistota mezi skly – izolační zasklení

Dnes jsem byl pozvaný na posudek, kde klient dostal již třetí várku trojskel a nebyl spokojený. Došli jsme nakonec ke kompromisu, což není důvodem, proč o tom píši. Tento problém ve mně vyvolal potřebu se tímto případem zabývat více do hloubky a najít pravidla, která by výrobcům předepisovala, jak mají vyrábět a na druhé straně koncovým klientům pomohla při řešení reklamací. Avšak v pralese norem a jejich odkazů na prEN jsem se vlastně nedozvěděl nic moc.

ČSN EN 1279-1 – Sklo ve stavebnictví – Izolační skla:

Definice izolačního skla (insulating glass unit (IGU)): výrobek sestávající nejméně ze dvou tabulí skla, oddělených jedním nebo více distančními rámy, hermeticky utěsněný podél obvodu, mechanicky stálý a trvanlivý.

Jediné, co může koncový klient se svou znalostí a absencí speciálního měřicího přístroje reklamovat, je optická a vizuální jakost zasklených izolačních skel.

Možná, že vás následující souvětí rozčílí, stejně jako rozčiluje ty, kteří mají nepříjemné zkušenosti s optickou a vizuální jakostí izolačních skel.

Cituji: „Hlediska vzhledu a jakosti tabulí jsou na takové úrovni, že pravděpodobnost překročení maxima přípustných vad v izolačním skle může být považována za nulovou, takže není třeba dalších předpisů.“

Jediné co nám zbude jsou jednotlivé normy na samostatné tabule skla. Což ale není odpovědí, že klient nereklamuje jednu tabuli skla, ale celé dvojsklo.

Normy, které je třeba nastudovat, abyste mohli posoudit optickou a vizuální jakost zasklených izolačních skel:

  • ČSN EN 572 část 2 až 6 – Sklo ve stavebnictví – Základní výrobky ze sodnovápenatokřemičitého skla
  • ČSN EN 1096-1 – Sklo ve stavebnictví – Sklo s povlakem
  • ČSN EN 1863-1 – Sklo ve stavebnictví – Tepelně zpevněné sodnovápenatokřemičité sklo
  • ČSN EN 12150-1 – Sklo ve stavebnictví – Tepelně tvrzené sodnovápenatokřemičité bezpečnostní sklo
  • ČSN EN ISO 12543-6 – Sklo ve stavebnictví – Vrstvené sklo a vrstvené bezpečnostní sklo – Část 6: Vzhled
  • ČSN EN 14179-1 – Sklo ve stavebnictví – Prohřívané tepelně tvrzené sodnovápenatokřemičité bezpečnostní sklo
  • A další normy související se sklem chemicky tvrzeným, borosilikátovým, sklokeramickou…

Pozitivní na tom všem je další dodatek (pomyslné světlo na konci tunelu):

Cituji: „Vyšší úroveň přijatelnosti by však mohla být předmětem smlouvy o jakosti mezi zákazníkem a výrobcem izolačního skla, nebo by mohla vycházet z politiky jakosti výrobce.“

Chcete-li mýt izolační zasklení dokonalé optické a vizuální jakosti, budete muset nastudovat nejen předmětné normy uvedeny výše, pak si s výrobcem definovat výslednou kvalitu na základě jeho výrobních možností, nebo si najmout specialistu na stavební sklo, který vám nezávisle sepíše požadavky na základě reálného stavu, místa použití a systému uložení, při respektování současných technologických možností všech dostupných výrobců.


Víte o tom, že na mých stránkách www.sazovsky.cz naleznete katalog častých poruch skla?

18.1.2011

Nové trendy v designu interiéru – vrstvené sklo

V Minulosti jsem vás na svých stránkách informoval v rozhovoru s panem Ing. Karol Niton o produktu EVASAFE folie. V krátkém článku jsem naznačil její přednosti pro speciální nosné konstrukce pochůzného skla a dnes mi přišly fotografie nové vzorkovny, kde si můžete prohlédnout konečné produkty (Lamačská cesta 109, Bratislava, Slovensko).

Mě osobně se líbí ta tmavá stěna s barevnými pruhy.

Za fotografie děkuji panu: Ing. Karol Niton, karol.niton@evaglass.eu

17.1.2011

Statik na sklo – nabídka pro rok 2011