Při navrhování skla využívám metody konečných prvků (dále jen MKP). Tato metoda tabuli skla rozdělí na malé čtverečky, obdélníčky a trojúhelníčky a v každém tomto obrazci počítá jednotlivé mechanické a statické vlastnosti. Potom je software podrobně rozkreslí. Názorně vše můžete vidět na obrázku pod textem. Tuto metodu využívám i v případě určení příčiny prasknutí, kdy pomocí MKP určíme vektory tahových a tlakových trajektorií kritického napětí, které způsobilo prasknutí.
O tomto software a metodě výpočtu píši i v článku: Statické výpočty pro moderní navrhování skla
Úkol zněl jasně: „Žádná opice nesmí projít skrz sklo, i kdyby v ruce klacek či kámen měla…“
Celá simulace nakonec dobře dopadla a výsledkem byla tloušťka bezpečnostního vrstveného skla . Vytvořil se matematický model podle schématu (viz obr.). Ani opičáci a ani sklo by se nemělo zničit. Jen doufám, že prostorem neprojede tank, to by to možná nevydrželo.
V 
Ceny energií nám rostou a rostou, nerostných surovin, ze kterých ji získáváme, nám ubývají a ubývají. Přestože mě už na průmyslové stavební škole učili, že okno je nejslabším článkem obvodového pláště budov, tak se za posledních 15 roků okna stále jen zvětšují a zvětšují. Skláři se radují, elektrárny a teplárny si mnou ruce a specialista na sklo se těší na chyby, kterých se dopustíte, aby se mohl pokochat nádhernými 
Aby izolační sklo plnilo svou funkci, tak musí splňovat některé základní vlastnosti, které jsou dostatečně popsány v normách a výrobci je musí dodržovat. Takovou normou je výrobková norma pro izolační skla – ČSN EN 1279 Sklo ve stavebnictví – Izolační skla, která je sestavena z šesti částí:
Nejjednodušší metodou, jak vybrat sklo na výše uvedené požadavky, je zavolat výrobci, ten vám rád doporučí zdarma své produkty a pošle technické listy. Tím se zbavíte zdlouhavého listování na jejich internetových stránkách a zkoumání co se skrývá pod produktovými názvy.
Nesmíme zapomenout na proveditelnost, abychom si nevymysleli velkou tabuli skla a pak ji museli do objektu dostávat pomocí jeřábu přes střechu. Jednoduché pravidlo nám říká, že 1 x 1 m; 1 mm tlustá tabule skla váží 2,5 kg. Tato jednoduchá pomůcka nám umožní uvědomit si, že s každou tabulí je třeba manipulovat a jeden chlap unese 10 minut přibližně 50 kg v jedné ruce. Navíc to dokáže maximálně půl směny a pak odpadne a druhý den bude nepoužitelný, pokud mu tedy neplatíte pravidelně fitness a osobního trenéra.
Teď když víte, co vše je nutné znát pro navrhování tloušťky skla na působení větru a tíhy sněhu, tak bychom se mohli podívat, co je potřeba znát pro navrhování tepelně izolačního plochého stavebního skla. Ale protože chci, abyste se na můj blog znova vrátili, tak pokračování tohoto textu najdete v následujících dnech.
Dagmar Petrovická: Vytvářela jsem barevnou kompozici pomocí koleček, které jsem vrstvila a měnila jejich velikost abych dosáhla iluze prostoru. Na prvních malbách jsem zkoušela techniky nanášení barvy a komponovala jsem je na papírový formát 100×140 , tím vznikala spíše plošná kompozice dekorativního charakteru. Postupně jsem kolečka začala více zhušťovat a vrstvit, čímž jsem posunula plochu do „prostoru“. Kolečka se jakoby vznáší, přibližují se nebo naopak vzdalují. Kolečka jsem nanášela pomocí molitanových tiskátek a malovala je štětcem přes šablonu nebo volně. Řešila jsem také barevnost kompozice, kde jsem se nakonec rozhodla pro modré odstíny, které nejlépe vystihují nekonečný prostor.
Skleněné válce jsou odvozené od malované kompozice i zde jsem pracovala podobně s molitanovými tiskátky, ale také jsem využila techniky zdobení skla jako je pískování a stříkání barvy. Na skleněných válcích jsem uplatnila jak prostor, tak i plošné využití koleček. Toto téma prostoru a plochy jsem si zvolila, protože je zajímavé a nedá se jen tak vyčerpat. Může se stále rozvíjet a posouvat různými směry. Takže i to, co zde prezentuji není konečná fáze, ale spíše vyústění dosavadní práce…
