Vnitřní povrchová kondenzace izolačního skla

Dotaz:

Bydlím v novostavbě domu z roku 2004 a od samého počátku se skleněné výplně v zimním období rosí na vnitřním povrchu. Dům má celkem dvanáct bytových jednotek a ve všech bytech dochází v zimním období ke kondenzaci vlhkosti na vnitřní straně skleněných výplní oken. V případě záporných venkovních teplot se nejedná pouze o kondenzaci na spodním okraji okna, ale vlhkost kondenzuje na skleněných výplních plošně a pří poklesu venkovních teplot pod - 15 °C, došlo již také k námraze kondenzátu. Tuto závadu skleněných výplní všichni uživatelé bytů u stavební společnosti opakovaně reklamovali, kdy stanovisko bylo také opakovaně stejné a to špatný režim v užívání nových bytů (nedostatečné větrání a slabé topení).

  • Co je skutečnou příčinou kondenzace vlhkosti na vnitřním povrchu izolačního skla?
  • Jaké minimální vlastnosti by měly mít skleněné výplně oken použitých v bytech v roce 2004?
  • Skleněné výplně v našich eurooknech nemají vyznačenou žádnou hodnotu U. Je nějakou normou dána maximální hodnota U pro skleněné výplně oken použitých v bytech?
  • Stavební firma, která výstavbu domu provedla, nám nikdy žádné doklady k použitým skleněným výplním nepředložila. Jakým způsobem můžeme zjistit a prokázat skutečnou příčinu rosení skleněných výplní?

Stavební firma při reklamacích prováděla měření vlhkosti v bytech, kdy pouze ve dvou podkrovních bytech byly naměřeny vysoké hodnoty vlhkosti a to nad 65 %. V ostatních bytech tyto hodnoty byly kolem 50 %. Sami uvažujeme nad výměnou skleněných výplní oken, ale přístup stavební firmy, která naše reklamace vyřešila dopisem a jedním měření vlhkosti, nám není lhostejný.  Přikládám nějaké fotografie oken ze zimních období.

Odpověď:

Z přiložených fotografií chápu vaše rozhořčení a důvody reklamací. Bohužel vámi popisovaný model péče o zákazníka některých firem na trhu je odstrašující a firma, která s vámi tímto způsobem komunikuje, by se měla stydět. Nejde o to, že měla uznat reklamaci, ale jde o to, že jste měli vědět, proč dochází ke kondenzaci a jak tomu můžete předcházet správným užíváním, které mělo být dostatečně popsáno v návodu k údržbě a užívání.

Co je skutečnou příčinou kondenzace vlhkosti na vnitřním povrchu izolačního skla?

Příčinou je nízká povrchová teplota a vlhkost ve vzduchu spolu s rychlostí prodění kolem ohřívaného nebo ochlazovaného povrchu. Pokud teplota skla klesne pod rosný bod, dochází k povrchové kondenzaci na izolačním skle. Na grafu níže můžete vidět při jaké vlhkosti a teplotě dochází k povrchové kondenzaci.

Jaké minimální vlastnosti by měly mít skleněné výplně oken použitých v bytech v roce 2004?

Historický vývoj požadovaných hodnot součinitele prostupu tepla pro okno, dveře aj. výplň otvoru ve vnější stěně a strméé střeše z vytápěného prostoru do ext. Od roku 1994 do roku 2010 uvádím v tabulce níže:

Je nějakou normou dána maximální hodnota U pro skleněné výplně oken použitých v bytech?

ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky (Thermal protection of buildings – Part 2: Requirements). Tato norma stanovuje tepelně technické požadavky pro navrhování a ověřování budov s požadovaným stavem vnitřního prostředí při jejich užívání, které podle stavebního zákona zajišťují hospodárné splnění základního požadavku na úsporu energie a tepelnou ochranu budov. Norma zajišťuje provázanost se soustavou zavedených souvisících evropských a mezinárodních norem, jakož i s navazujícími evropskými předpisy. Dodržení tepelně technických požadavků zajišťuje zejména prevenci tepelně technických vad a poruch budov, tepelnou pohodu uživatelů, požadovaný stav vnitřního prostředí pro užívání a technologické procesy a stavební předpoklady pro nízkou energetickou náročnost budov. Požaduje se po dobu ekonomicky přiměřené životnosti konstrukcí a budov, při jejich běžné údržbě a při působení běžně předvídatelných vlivů. Požadované hodnoty přitom stanovují úroveň technického požadavku, prokazovanou a písemně dokládanou v návaznosti na technické předpisy při stavebním řízení podle zvláštního předpisu.

Jakým způsobem můžeme zjistit a prokázat skutečnou příčinu rosení skleněných výplní?

Ve vašem případě to půjde jen pomocí odborného měření a ohledání současného stavu. To znamená zaznamenání povrchových teplot, vlhkosti interiéru, teploty v exteriéru a interiéru a ověření zda v izolačním skle je nějaký vzácný plyn a má hodnotu součinitele prostupu 1,1 W/m2K. Podle normy by neměla klesnout koncentrace plynu za 6 let o 6%.

Doporučení: Pokud chcete předejít těmto jevům povrchové kondenzace na izolačním skle, je třeba navrhnout okna a zasklení takovým způsobem, aby byly odpovědí na vnitřní a vnější prostředí předmětného objektu. Je jedno jestli jsou podle normy, otázkou je zda budou fungovat a plnit svůj účel. Nelze vybrat okna jen na základě ceny a pěkného letáky, ale měli by se vybrat podle potřeb objektu a především jeho uživatelů.

Vlastnosti: , , , ,

Komentáře: 20 to “Vnitřní povrchová kondenzace izolačního skla”

  1. Postoj stavební firmy, která na můj dopis s informací o nedodržení stavební normy, odeslaným dne 11.3.2011, reagovala dopisem s datem ze dne 14.3.2011, ale předaným až dne 28.4.2011, je následující:

    Firma zcela odmítá tvrzení, že skleněné výplně oken na bytovém domě nesplňovaly v době výstavby požadovanou hodnotu součinitele prostupu tepla, kdy se odvolala na své stanovisko k podané reklamaci v roce 2006, ve kterém uvedla, že právní stav, který rozhoduje o platných či neplatných normách použitých pro prokazování vlastností stavby je dán dnem nabytí právní moci stavebního povolení, což bylo k 7.8.2001. Firma tedy v souladu s podmínkami stavebního povolení musela údajně dodržet schválenou projektovou dokumentaci ověřenou ve stavebním řízení. Ve svém vyjádření dále firma podotýká, že k datu nabytí právní moci stavebního povolení platila ustanovení zmiňované ČSN 73 0540-2 z roku 1994, která povolovala v čl. 3.2.2. součinitel prostupu tepla výplní otvorů pro výpočtový rozdíl teplot do 35 °C ve výši k 2,9 W/m2K. Z tohoto důvodu si firma není vědoma žádné chyby v dodávce oken.
    Vzhledem k tomu, že si nejsou vědomi v této věci žádné chyby, odmítají nejenom uznání tohoto stavu jako reklamované závady, ale samozřejmě odmítají též jakékoliv nároky na finanční odškodnění.
    Skleněné výplně oken na našem domu byly vyrobeny v roce 2004 s hodnotou U 2.7, jedná se o hodnotu pouze skleněné výplně.
    Stále je zde mnoho otázek, jako například:

    - jaká hodnota součinitele prostupu tepla je u kompletního okna včetně dřevěného rámu s kováním?
    - jaká norma by měla být dodržena? Ta, co je platná v době stavebního povolení, nebo ta, co je platná v době výstavby?
    - když uživatelé bytů opakovaně podávají reklamace na rosení oken, tak je adekvátní řešení předat nájemníkům pouze pokyny jak vlhkost vznikající v domácnostech omezovat, postupně snižovat, přitom provést neodborné měření vlhkosti a dále reklamaci neuznávat?
    - o jaké množství uniklého tepla v GJ v přepočtu na finanční prostředky za období od roku 2004 se může jednat v případě, že dle platné normy od roku 2002 měla být použita okna s hodnotou do U 1.8 ?
    - jaká je ještě možnost před soudním řízením?

  2. Dobrý den,

    reaguji na informace od pana Vávry. Jsem ze stejné bytovky a po zjištění tepelné propustnosti skla od výrobce by nás ještě zajímalo, jak je to s platností normy. Pokud bylo stavební povolení na náš bytový dům vydáno již v roce 2001, řídí se všechny požadavky i na skleněné výplně rokem 2001, ikdyž byla bytovka dostavena a předána na konci 2004. Předem díky

    S pozdravem

    D. Pilný

  3. Dobrý den,
    požadované hodnoty součinitele prostupu tepla pro okna budov s převažující návrhovou teplotou Tim = 20oC jsou v současné době dle platné ČSN 730540-5/2007:
    Okno, dveře a jiná výplň otvoru ve vnější stěně nebo strmé střeše, z vytápěného prostoru do venkovního prostředí-
    požadovaná UwN,20=1,7W/m2K
    doporučená UwN,20=1,2W/m2K
    Šikmé okno, světlík a jiná šikmá výplň otvoru se sklonem do 45o, z vytápěného prostoru do venkovního prostředí-
    požadovaná UwN,20=1,5W/m2K
    doporučená UwN,20=1,1W/m2K
    A pokud vím , ani připravovaná novela normy nijak zásadně s požadovanými hodnotami pro okna nehýbá- pro šikmé výplně bude požadovaná hodnota UwN,20=1,4W/m2K
    S pozdravem Erika Malá

  4. Zdravím Vás pane Sázovský.Podařilo se nám zjistit ze specifikace výrobce skel , že naše okna vyrobená v roce 2004 mají hodnotu U 2.7 a propustnost energie ve výši 78 %. V současné době čekám na vyjádřeni stavební firmy, která zjevně nedodržela platnou normu o tepelné ochraně budov a opakované reklamace neopodstatněně zamítla. O postoji firmy Vás budu informovat. Vávra.

  5. Chtěl bych reagovat na předchozí komentář ze dne 7.3., kdy uvádím, že jako členové bytového družstva a uživatelé bytů jsme neměli možnost zasahovat do výběru oken při výstavbě bytového domu. Domnívám se, že tepelně technické požadavky jsou v kompetenci projektanta a v případě našich opakovaných reklamací mělo být dle mého názoru ze strany stavební firmy objednáno odborné měření a posouzení kvality oken. Zda byla dodržena norma o hospodárném splnění základního požadavku na úsporu energie a tepelnou ochranu budov. Stavební firma v průběhu podaných reklamací oken vydala sama pravidla, pro užívání bytů v novostavbě, kdy v tomto bylo také uvedeno, že nemovitost má pro určité období zcela jiný režim užívání, než stavby vyzrálé. Určité období bylo vyčísleno na cca 2 roky. I přes dodržování větrání dochází v zimním období neustále ke kondenzaci vlhkosti na skleněných výplních oken. Pokyny se týkaly zejména intenzivního větrání, aby se vlhkost v bytech pohybovala v rozmezí 40 až 55 % ! Nikdo však odborné měření a zjišťování povrchových teplot skleněné výplně neprováděl. Zaměstnanci stavební firmy provedli pouze uvedené měření vlhkosti v bytech, kdy ani nevíme, k čemu toto jediné měření bylo platné. Stavební firma při opakovaných reklamacích vždy uvedla, že se o žádnou záruční opravu nejedná. Zjevně spoléhala na to, že do soudního sporu se stavební firmou nikdo nepůjde. Jak jsem uváděl v prvním dotazu, že naše skleněné výplně nemají vyznačenou žádnou hodnotu U, tak na hliníkovém rámečku je pouze údaj: 6500/23 Pilkington BB-Glass 13.04.04 11001-16-11001. Stavební firma však na naši opakovanou výzvu nikdy žádné písemné podklady k těmto sklům nepředložila. Máte s označením uvedených skel nějaké zkušenosti? V případě, že by znaleckým posudkem bylo zjištěno, že skleněné výplně nesplňovaly normu pro výstavbu bytů v období roku 2004, tak je skutečně možné vypočítat také veškeré uniklé GJ těmito vadnými dvojskly? I tento údaj by obsahoval znalecký posudek?

    • Z vámi popsaného složení je zřejmé, že bylo použité sklo float / 16 / float. Takže U = 2,7 W/m2K. Když známe U zasklení, tak není problém vypočítat rozdíl v GJ za 7 let, které jste protopil navíc.
      Jak to pane Vávra vypadá?

  6. Dle výpočtu se jedná o použití skel, která odpovídají požadavku v období roku 1994 až 2002?! Tak to někdo asi ušetřil. Občas je vidět u skleněných výplní kondenzát pouze nad distančním rámečkem, ale takto plošně? Jaký je asi únik tepla přes taková skla? Co si to ti lidi objednali. Přeci každá firma staví na základě objednávky a když investor chce ušetřit, tak firma koupí něco levného. Pak se nemůžou divit, že to nefunguje. U reklamací se cuká většina firem, protože nemají zájem řešit reklamace s výrobcem a už vůbec, aby prokazovali shodu výrobku. Otázkou je, jestli si stavební firma může dovolit použít okna, která neodpovídají požadavku v době výstavby. Jestli uvedená tabulka s požadavky je závazná, nebo pouze orientační? Já mám okna plastová U 1.1 a nerosí se vůbec. Známý však řeší podobný problém s rosením skel nad hliníkovým distančím rámečkemi, kdy označení na sklech má U 1.4, vyplatí se výměna takového dvojskla za U 1.1 jako mám já? Cena za metr čtvereční je přijatelná. Nebo se při výměně výplně vyplatí raději připlatit za skla s nižší hodnotou U? Nedávno byla ukázka výměny skla v pořadu rady ptáka Loskutáka. Vypadalo to jednoduše, akorát by mě zajímalo, jak je po čase vidět přes tu fólii uprostřed?

    • Požadavky normy ČSN 740540-2 jsou svázané s vyhlášky zákona, proto jsou závazné. Přesto platí zákon, kterýzase říká, že normy jsou doporučující. Takže je na vás jak se rozhodnete. Já doporučuji dát skla lepší než je v normě :-)

      Jestli vám mohu poradit, kupte si lepší skla s nižší hodnotu U (W/m2K). Ceny energií stále porostou a každá koruna, kterou ušetříte za vytápění, se vám bude hodit. A co se týče té folie, jistě myslíte heat-mirror, tak ta má svou stálost. Jistě vám firma ráda ukáže referenční stavby, kde je folie již spoustu let a nic na ní není vidět.
      Video z Loskutáka najdete zde: http://voyo.nova.cz/multimedia/loskutak-20-2-zatepleni-oken.html?s=0

      • Normy nejsou obecně závazné, ale pokud se na ně odvolávají zákony či vyhlášky tak parametry normou stanovené závazné jsou. V tomto případě tedy závazné jsou a vybírat si nemůžete.

  7. Děkuji za příspěvky čtenářů a zejména za blog pana Sázovského. K diskuzi o obsahu argonu, který se v malém množství z izolačních skel v průběhu let ztrácí, mohu uvést pouze to, že naše okna, která stavební firma při výstavbě bytového domu použila, se od samého počátku rosí v zimním období stále stejně. Nedomnívám se tedy, že by to bylo zapříčiněno poklesem obsahu argonu. Pokud vůbec nějaký vzácný plyn někdy v našich skleněných výplních oken byl. V současné době, kdy přes noc jsou venkovní teploty lehce pod bodem mrazu, tak dochází pouze k rosení nad spodní hranou skleněné výplně. Naše skleněné výplně nemají asi ani žádné povrchové pokovení, protože přes den sluníčko krásně prohřeje byt. Jinak v nočním období je i přiloženou rukou na vnitřní stranu skleněné výpně znát, jaká je venku ještě zima.

  8. Pisete, ze treba zmerat mnozstvo plynu v skle a podla normy mal byt unik za 6 rokov 6%. Plne s vami suhlasim. Nechcem teraz obhajovat nekvalitny vyrobok. Hlinikovy rami v dvojskle – samozrejme ze povrchova teplota na okraji zasklenia je strasne nizka, na fotke vidiet aj ako medzisklenna mriezka vytvara tepelny most a znizuje povrchovu peplotu skla….

    Len ma zaujima vplyv toho argonu na povrchovu teplotu a s tym spojenu kondenzaciu tepleho vlhkeho vzduchu.
    Ak dvojsklo s pokovenim naplnime argonom dosiahneme Ug=1,1. Ak miesto argonu pouzijeme vzduchu tak sa tato hodnota zmeni na Ug=1,3. Takze 0% koncentracia argonu nam zmenila Ug hodnotu zasklenia o 2 desatiny.
    Moj nazor na skutocnost ak by aj koncentracia argonu sa v dvojskle znizila na cca 65% (prekrocila by sa povolena hodnota uniku argonu 1rok = 1%) tak by to malo velmi maly alebo ziaden vplyv na povrchovu teplotu a tym aj rosenie dvojskla.
    Podstatny je v tomto pripade distancny ramik.
    Ak sa mylim tak ma prosim opravte.

    Otazka je ci na tych fotkach pri takej velkej kondenzacii ( pri vlhkosti 50-60%) je vobec pokovene sklo.

    • Provedl jsem rychlý výpočet povrchových teplot izolačního skla pro 50% vlhkosti, venkovní teplotě -15⁰C, v interiéru 20⁰C a zde jsou výsledky:

      90% Argonu – U = 1,1 W/m2K; povrchová teplota skla je 15,2⁰C
      Bez Argonu – U = 1,3 W/m2K; povrchová teplota skla je 14,3⁰C
      Bez pokovení a Argonu – U = 2,7 W/m2K; povrchová teplota skla je 8,2⁰C

      Teploty jsou uvažované ve středu tabule skla.

      • Dakujem za prepocet. Rozdiel je 0,9 ⁰C pri 0% koncentracii argonu v medzisklenom priestore. Takze pri 65% koncenracii argonu ten rozdiel predpokladam bude cca 0,2-0,3 ⁰C. Co je velmi maly rozdiel na urovni tolerancie teplomera. Zistit tento rozdiel pocitom (priložiť ruku ku sklu) sa už nedá vobec.

        Hladat pricinu kondenzacii vody na skle v znizenej koncentracii argonu v medzisklennom priestore je podla mna nesprávne.

        V danom pripade by sa sklo rovnako rosilo keby koncentracia argonu bola 90% alebo 65%. Tymto ale nechcem tvrdit ze skla sa môzu vyrabat tak aby sa po 6 rokoch v medzisklenom priestrore znizila koncentracia argonu o 25%, to tiez nie je spravne.

      • Abychom nezůstali u diskuze, které je směřovaná čistě k povrchovým teplotám, doporučuji mít na paměti, že současné izolační sklo by mělo splňovat požadavky na:

        - povrchové teploty (zamezit vnitřní povrchové kondenzaci vodních par),
        - tepelné ztráty (deklarovaný součinitel prostupu tepla),
        - prostup světla,
        - prostup tepla od slunečních paprsků,
        - akustiky (snižovat nepříjemný hluk),
        - bezpečnosti (proti poranění, propadnutí, vloupání),
        - statickou odolnost,
        - životnost a funkčnost.

        Občas se zapomene na tuto synergii a uživatelé si toho hned všimnou a jejich připomínky jsou předmětem reklamací a sporů. Spousta čtenářů se mě zeptala, jestli tohle nemám napsané v uceleném manuálu, jelikož nemají tolik času si číst celý blog nebo čekat na všechny díly mého seriálu. Já na to říkám vždy jedno: „není důležité, kolik přečtete textu, dokud to nezkusíte, neumíte nic“. Proto neplýtvejte časem čtením textů za účelem odstranění chyb, ale využijte stručného přehledu a jděte to zkusit. Nese to jedno riziko, že to pokazíte a bude vás to stát víc, než kdybyste to svěřili odborníkům.

  9. Dobrý den,
    při těchto problémech jsme byli jednou nuceni reklamaci postoupit na úroveň, kdy dodavatel oken na své náklady objednal experty z výzkumného ústavu. Ti po podrobném měření v několika bytech zjistili, že množství argonu ve dvojsklech je v některých případech na nezměřitelné úrovni. V praxi tzn. méně než 40%. To, že někde zjistili vyšší vlhkost v bytě v tu chvíli nic neznamenalo. Došlo k téměř kompletnímu ručnímu doplnění argonu do dvojskel v celém bytovém domě. Pokud Vám firma dá do bytu měřák, ptejte se:

    Co je to za měřák?
    Je kalibrovaný?
    Co je to vlastně za důkaz to jejich měření vlhkosti v bytě?

    Pod pohrůžkou, že budou vypočteny veškeré uniklé GJ těmito vadnými dvojskly, si jistě pár věcí uvědomí…

    • Tohle je vždy ta poslední možnost, jak dokázat, že jste nedostali, co jste chtěli.

      Můžete prosím ještě doplnit, zda se vám přestala okna rosit?

      Můj návrh řešení je ten, že pokud jsme si jistý teplotou v interiéru a v exteriéru, relativní vlhkostí vnitřního vzduchu, lze matematicky vypočítat množství argonu v dutině. Jedná se však o předpoklad, že došlo k unikání argonu. Pokud je však v blízkosti izolačního skla zvýšená vlhkost (květináč, zvlhčovač vzduchu, atd.) tak jsme se dopustili chyby. Vlhkost vzduchu a teplota by se měla měřit v těsné blízkosti okna.

Napsat komentář

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Změnit )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Změnit )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Změnit )

Connecting to %s