Cože, on ten argon časem unikne a z mého izolačního dvojskla s U = 1,0 W/m2K budu mít U = 1,3 W/m2K?
Ano, jednoduše řečeno, jednotlivé molekuly Argonu nevytvářejí žádnou strukturu, proto projdou každou uměle vytvořenou bariérou. Jedná se o fyzikální jev, kterého se jen tak nezbavíme. V našich silách je jen jeho zpomalení. Přirozenou vlastností plynů je navzájem se směšovat a vyrovnávat koncentraci jednotlivých obsahových složek mezi různými oddělenými prostředími.
Podnět těchto procesů vzniká v mezimolekulární oblasti a je tím intenzivnější, čím je větší rozdíl ve složení a v koncentraci plynů. Uvnitř izolačního skla je při naplnění běžně dosahována koncentrace inertního plynu nad 90%, proti tomu v okolí se tyto plyny vyskytují jen v zanedbatelném stopovém množství.
V praxi je nutné při řešení teorie unikání plynů z izolačního skla postupovat podle dvou základních otázek:
1) Je okrajový spoj izolačního skla vystaven UV záření?
Pokud jste odpověděli na tuto otázku ANO, jedná se většinou o strukturální zasklení. Zde chci jen podotknout, že pokud na vnější tabuli izolačního skla použijete vrstvené sklo pomocí folie (PVB, EVA, EVASAFE), tak zamezíte přístupu UV záření a spoj není vystavený UV záření a můžete se řídit podle bodu č. 2 v tomto textu.
Pokud tedy je okraj skla (ten tmel a rámeček) vystavený UV záření, tak nelze použít běžný sekundární tmel (polyuretan) a musíte si nechat vyrobit izolační sklo se sekundárním silikonem. Zde je ještě další problém.
Vysoká míra difuze argonu silikony byla překážkou v jejich použití pro plynem plněné izolační skla. Ohýbání skleněných tabulí v závislosti na změnách teploty a atmosférického tlaku a neelastické vlastnosti primárního těsnění termoplastického polyisobutylenu způsobily průsak plynu a tím u izolačního skla tmelených silikonem způsobily vysoké ztráty plynu. Proto se musí použít speciálně vyvinuté dvousložkové silikony s vysokým Youngovým modulem pružnosti, které umožňují vyrábět izolační skla plněné argonem v souladu s normou ČSN EN 1279-3 Sklo ve stavebnictví – Izolační skla – Část 3: Dlouhodobá metoda zkoušení a požadavky na rychlost unikání plynu a na tolerance koncentrace plynu.
2) Není okrajový spoj vystaven UV záření?
Jak jsem zmínil v bodu č. 1, tak okraj skla kde je použitý tmel (polyuretan), lze ochránit pomocí ochranné folie nebo zabarvením okrajové části hrany skla (pruh s těsnícími tmely).
Pokud zabráníme pronikání UV na sekundární těsnění, lze využít pro sekundární tmel dvousložkový polyuretan., který splňuje požadavky předmětné normy ČSN EN 1279-3.
Závěr: pro strukturálně řešené fasády, je nutné se zabývat UV ochranou použitých polyuretanových tmelů, které nejsou UV odolné a musí se použít vhodná metoda UV stínění, nebo silikony, které mají molekulární vazby mezi atomy Si-O tak silné, že nemůže dojít k jejich oddělení při vystavení UV záření, které dosahuje energie 452 kJ/mol .
