Po probdělé noci jsem si uvědomil, že ačkoliv vás mohu přesvědčovat o jedinečnosti a pevnosti toho nejryzejšího skla, zjistíte, že je tak křehké a nepředvídatelné, že si musíte dávat velký pozor, abyste se nezranili, i když se k němu budete chovat v rukavičkách. Každé sklo pod zatížením praskne v místech, kde působí největší namáhání v tahu za ohybu, ale jeho epicentrum je závislé na kvalitě opracování hran a povrchu v místě její působení. To nejhorší co nedokážeme u tepelně tvrzeného skla předvídat, je jeho samovolná exploze – to vám totiž v ruce nezůstane vůbec nic. I když vás střepy nezabijí, ale zůstanou malé řezné ranky, které stále krvácejí. Jediným řešením je prevence – nedovolit, aby došlo k působení extremnímu zatížení.
Proč používat vrstvené bezpečnostní sklo do dveří?
Nedávno jsem napsal článek (Jak správně zvolit výplně dveří ze skla?), kde popisuji normativní přístup k navrhování skla jako výplně dveří. Zmínil jsem o tom, že v ČR neexistuje norma, která by jednoznačně popisovala samotné dveře, a proto jsem se odkázal na britskou normu BS 6262- glazing for buildings – Safety related to human impact.
Proč se má používat vrstvené sklo do dveří?
Tento týden jsem byl pozvaný na posudek, kde mi majitel objektu sdělil, že přímo před jeho očima došlo k prasknutí skla, aniž by se někdo dotknul. Vzhledem k tomu, že se jedná o dveře a každý se o ně opírá tělem nebo nějakým předmětem, tak se chtěl zeptat, zda lze sklo reklamovat, nebo ho rozbili nájemníci objektu.
Na první pohled jsem měl pocit, že sklo prasklo od nějakého úderu nebo velkého tlaku. Při podrobnější analýze jsem si všimnul, že v okolí epicentra praskliny je průběh lomových ploch naprosto čistý a jeví známky rychle se šířícího napětí.
Došlo totiž k samovolné explozi skla přítomností sulfidu nikelnatého!
V případě, že by do dveří bylo použito pouze obyčejné sklo nebo sklo tepelně tvrzené, při rozbití by se sklo vysypalo a nenašel bych žádný důkaz, navíc by vznikl ve dveřích otvor, který by snížil bezpečnost objektu a zvýšil riziko poranění uživatelů dveří.
Už víte, proč navrhovat vrstvené bezpečnostní sklo do dveří?
Chcete si sami navrhnout tloušťku skla?
Firma Mepla Glass Software vytvořila výpočetní nástroj na výpočet tloušťky jednotlivých tabulí izolačního trojskla (dvojskla). Přečtěte si krátký článek, který popisuje metodu, jakou tento software funguje. V tomto článku najdete i odkazy na samotný freeware software MEPLA ISO a instruktážní video, kde popisuji, jak tento software funguje.
Umíte vyhodnotit sklo pro zimní a letní období?
To nejdůležitější co pro výpočty potřebujete, jsou znalost dovolených namáhání v tahu za ohybu a dovolených průhybů, při kterých je sklo dobře navržené a při kterých je předimenzované. Maličko jsem o tom napsal v tomto článku: Správný návrh tloušťky skla.
Proč bronzové drátosklo praská, když je velké teplo?
Včera jsem byl na jedné stavbě, kde si mě zástupci nájemníků zavolali, abych jim odpověděl na otázku, zda lze reklamovat drátosklo, které jim v dubnu 2011 popraskalo a stále praská.
Bronzové drátosklo má zvýšenou energetickou absorpci a to o přibližně o 30% vyšší než klasické sklo float. To v praxi znamená, že se 30 % rychleji ohřeje a o 30% bude mít vyšší teplotu.
Drátosklo má díky drátu, který je ve hmotě skla až 1/3 pevnost v porovnání s klasickým sklem float o stejné tloušťce. Toto snížení teploty bude znamenat, že i méně odolá rozdílu teplot a je zvýšené riziko praskání skla vlivem tepelného šoku.
Tepelný šok u běžného skla float může nastat při rozdílu teplot v ploše více jak 30⁰C, pokud ale použijeme drátosklo, tak tento rozdíl teplot se sníží až na 10⁰C.
Závěr mého jednání a posudku byl takový, že drátosklo jako výplň zábradelní konstrukce je nevyhovující, ale bronzové drátosklo pro výplň předmětných zábradlí bylo předem navrženo se skrytou vadou v závislosti na místu a způsobu užití.
Prohlédněte si fotografii celého panálku. Všimli jste si, jak odlišné podmínky na každém balkónu jsou a jak ovlivňují riziko praskání?












